Komorní vesmírná sci-fi s komplexním diváckým zasvěcením do vetřelčí ​problematiky, působící edukativním dojmem pro frančízou nepolíbené publikum. ​Romulus nejvíce trpí tím, že se Fede Alvarez snažil vytvořit vetřelčí film pro ​všechny věkové kategorie, ale ve finále neuspokojí ani jednu z nich. Zatímco pro ​mladé publikum je zde vyjma poslední půlhodiny naprosto nulová akce a příběh ​nezaujme, pro padesátníky, kteří si jedničku a dvojku užili v kině zase není ​zajímavé sledovat bandu špatně napsaných, nevyzrálých a přechytralých ​puberťáků. Nutno podotknout, že vyjma skutečnosti, že divák nemá jediný důvod ​fandit ve filmu lidem či si přát, aby některá z postav přežila, musí hodně přivřít očí ​nad umem hlavní představitelky (Cailee Spaeny v roli Rain) se zbraní, protože ​několikasekundové zaškolení působí jakkoli, jen ne věrohodně. Vyjma vizuálních ​efektů, které však mnohdy působí velmi lacině, a několika viditelně ​předvídatelných lekaček tak nemá Vetřelec: Romulus vůbec co nabídnout a nelze ​jej doporučit žádnému fanouškovi série. Maximálně někomu, kdo neviděl žádný z ​dílů a nechce trávit hromadu času nakoukáváním ostatních dílů, aby pochopil ​veškeré souvislosti, které mu jsou zde shrnuty ve dvou hodinách. Oživení série ​jako v případě Predátora a jeho Kořisti se nekoná. Dvě hvězdy za akční poslední ​třicetiminutovku a nápad s kyselinou při stavu beztíže, jedno z největších zklamání ​roku.